Co je ve skutečnosti tarot?
Tarot je karetní hra neznámého původu, nejméně šest století stará, a představuje předchůdce našich moderních hracích karet. V průběhu času nabývaly vyobrazené postavy mnoha podob a významových rovin. Ve střední Evropě se tyto tzv. tarotové karty využívají jak ke hře, tak k věštění. V moderní době, zejména v Americe, tarot vstoupil do širšího povědomí jako psychologický nástroj (sebe)poznání s nevědomým a vědomým světem člověka a k hlubšímu propojení s jeho intuicí.
Jako záhadné postavy se tarotové obrazy objevují v našich snech i životech a dožadují se naší pozornosti. Tyto dramatické erupce zpravidla ohlašují, že opomíjené aspekty nás samotných usilují o své rozpoznání. Není pochyb, že tarotové postavy, stejně jako ty snové, pronikají do našeho vědomí, aby nám předali velmi významná poselství.
Cesta tarotem je v první řadě poutí do našich vlastních hlubin. S čímkoliv se na kartách setkáme, je v podstatě aspektem našeho nejhlubšího a nejvyššího já – toho, co by Carl Gustav Jung označil jako Self (bytostné já). To zahrnuje jak vědomí, tak nevědomí, a slouží jako vnitřní řídící princip osobnosti, který směřuje k seberealizaci prostřednictvím procesu individuace – celoživotní cesty sebeuvědomění a integrace, jejímž cílem je stát se plně tím, kým člověk skutečně je.
Neboť tarotové karty pocházejí z doby, kdy tajemnu a iracionálnu bylo přiznáno více reality než dnes, představují pro nás jakýsi bezpečný most k prastaré moudrosti našeho bytostného já. A právě této moudrosti je dnes velmi zapotřebí právě při hledání kreativních odpovědí na všeobecné otázky týkající se našeho života, s nimiž jsme všichni konfrontováni.
Tarotové karty představují archetypy, které jsou pro nás orientačními body na naší cestě. Jsou to bezeslovné obrazové „texty“, zachycující typické lidské zkušenosti, se kterými se setkáváme na cestě seberealizace. (tj. zrození, volba, krize, proměna i naplnění)
V našich moderních hracích kartách zůstal pouze jeden relikt – žolík, který je přímým potomkem Blázna z tarotové velké arkány. Teorie původu tohoto archetypu i jeho jednadvaceti souputníků jsou různé a někdy až prazvláštní.
Někteří se domnívají, že velká arkána představuje tajné iniciační stupně esoterického systému, jiní – s větší oporou v historii – tvrdí, že její kolébkou je západní Evropa. Několik učenců, mezi nimi i Arthur Edward Waite, poukazuje na hlubší symbolický význam těchto karet. Další badatelé, jako Paul Huson nebo Gertrude Moakley, přinášejí vlastní teorie o jejich původu.
Například Gertrude Moakley zastávala názor, že velká arkána má původ v renesanční kultuře a může souviset s alegorickými motivy v díle Francesco Petrarca, zejména v jeho cyklu Triumfy. V těchto obrazech vystupují alegorické postavy, které mezi sebou symbolicky zápasí a postupně se překonávají – podobně jako etapy lidského vývoje.
O historii tarotu toho víme žalostně málo. Avšak množství hypotéz o jeho vzniku a bezpočet interpretací inspirovaných jeho symbolikou potvrzují jeho univerzální přitažlivost a schopnost podněcovat lidskou představivost.
Dnešní tarotové karty mají často kromě názvů jednotlivých karet jen málo společného s původní podobou tarotu. Dříve bylo pro tarot typické přímé čtení obrazových symbolů, zatímco dnes bývají významy často doplňovány příručkami nebo přejímány z jiných systémů. Tím se někdy naznačuje propojení s různými filozofickými či teologickými směry, ale zároveň se může ztrácet původní síla obrazů.
Pro náš způsob myšlení je rozdíl mezi čtením ilustrované knihy a návštěvou galerie. Obojí jsou samozřejmě cenné zkušenosti, ale ve svém účinku odlišné. Ilustrovaná kniha podněcuje intelekt a empatii, zatímco galerie aktivuje představivost a nutí nás ponořit se do vlastní zkušenosti a vnitřního světa.
Každý filozofický systém je pouze pokusem intelektu vytvořit logický řád ze zdánlivého chaosu představ vznikajících z nevědomí. Je to jakýsi souřadnicový systém přiložený na syrovou zkušenost naší nejhlubší přirozenosti.
Obrazy velké arkány vyprávějí symbolický příběh. Podobně jako sny k nám přicházejí z úrovně, kam nedosahuje naše vědomí, a jejich význam můžeme odhalovat prostřednictvím analogií s mýty, pohádkami, uměním či vlastní zkušeností.
Tarotové archetypy jsou všudypřítomné, nadčasové a univerzální. V různých podobách se objevují v našich snech, inspirují naši tvorbu, ale také ovlivňují naše rozhodování a emoce. Pokud se naučíme tyto obrazy vnímat a rozpoznávat, můžeme lépe porozumět sami sobě – svým vzorcům chování, motivacím i životním výzvám.
A to rozhodně stojí za náš čas, protože právě sebepoznání je prvním krokem k hlubšímu pochopení světa i lidí kolem nás.
Zdroje informací čerpané z knihy: Sallie Nichols – Carl Gustav Jung a Tarot (Cesta archetypu)